Môj najhorší nočný horor

26. march 2010 at 17:12 |  Horor story

Vyzváněl ji mobil položený na stole. Většinou telefony nebrala. O tom, že to nezvedne uvažovala i teď, v půl jedenácté večer. Navíc volalo cizí číslo. I když ne tak úplně. Byl to její prázdninový úlet s novým mobilem, ale ona to oficiálně vědět neměla.
"Ano?" řekla do telefonu, zároveň vyšla na chodbu a sedla si na schody. Nechtěla, aby ji mohl doma někdo poslouchat.
"Je tam ta slečna, se kterou chci mluvit?" ozvalo se z druhé strany. Podle toho, že slyšela přehnané nářečí uznala, že je opilý.

"Podle toho s kým chceš mluvit," řekla vesele.
"S Anetou, co jsem se s ní seznámil na rockovém koncertu." Zadržela smích. Jestli za rockový koncert považoval tu vesnickou diskotéku na které hráli Highway To Hell a podobné vypalovačky, pak by ji zajímalo, co by řekl na koncert Kabátů. "Víš proč ti volám?" pokračoval.
"No to netuším, pročpak?"
"Protože jsme byli s kamarádem pít a teď musíme osm kilometrů pěšky. A já nemám co dělat, takže budu mluvit s tebou," řekl rázně.
"A proč jste šli pít tak daleko?" smála se. Dostalo se ji odpovědi, že u nich ve vesnici mají sice plno hospod, ale do žádné z nich se jim prostě jít nechtělo. Tak šli do sousední vesnice. Pak se ji znovu ptal, jestli je to vážně ona, a když mu to potvrdila, svěřil se ji, že volá i proto, že budou mít prázdniny a on přijede. Po tři čtvrtě roce.
"Budu tam. Přijedu za tebou. A těším se na tebe!" říkal ji a ona se na těch studených schodech šťastně usmívala. Jen smůla, že ona bude muset být ve škole. Povídali si o tom a oba se tvářili vesele. Každý na jiném konci pomyslného drátu.
"White power vole!" ozvalo se najednou do telefonu. Teď si byla stoprocentně jistá, že kluk, se kterým mluví, je ten její brouk. "Jé promiň, nechtěl jsem ti říct vole," řekl dřív, než mu to stačila vyčíst. I tohle byl jeden z těch důvodů, proč ji byl tak sympatický.
Navíc - nebyla romantička. Ani náhodou. Antiromantická Anetka jí říkali. A styl jeho chování ji strašně přitahoval. Proto se teď, ve dvacet dva čtyřicet pět smála opileckým vtípkům vyholeného týpka, který byl sto padesát kilometrů daleko, ale který ji slíbil, že se na ni bude těšit za dva týdny.
"A nezapomeň - gympl tě naučí chlastat. Těším se, ahoj."
"Pá," řekla a típla to. Přitom si vzpomněla, že naposledy, co spolu byli, leželi v objetí na posteli jeho malého bratra, bylo to strašně krásné a oba chtěli pokračovat…
 

Be the first one to judge this article.

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.
 

Actual articles

Advertisement